Koncem května (25.–26. května) vyměnili naši žáci školní lavice za horský vzduch a turistické boty. Čekal nás nabitý dvoudenní školní výlet do CHKO Jeseníky. Cíl byl jasný: užít si sport, upevnit kolektiv a pokořit nejvyšší horu Moravy.
Naše cesta začala v pondělí brzy ráno na nádraží v Nezamyslicích, odkud nás vlak zavezl do Koutů nad Desnou. Odtud jsme se autobusem přesunuli na Červenohorské sedlo, které se stalo naším startovním bodem pro úvodní dvanáctikilometrovou túru.
S batohy na zádech jsme po překonání prvních technických problémů vyrazili po hřebenovce směrem k historické chatě Švýcárna, kde proběhla první zasloužená pauza na teplou polévku a načerpání sil. Odtud už zbývalo jen závěrečné stoupání na samotný vrchol Pradědu. Odměnou nám byly krásné výhledy a výborná zmrzlina.
Kolem čtvrté hodiny odpoledne jsme dorazili na chatu Barborka, kde jsme byli ubytováni. Po smaženém sýru k večeři a krátké pauze na hokejový zápas (naši hokejisté tentokrát prohráli) jsme zapálili ohniště, opekli špekáčky a unavení, ale spokojení, jsme se přesunuli do pokojů.
V úterý ráno nás Barborka přivítala vydatnou snídaní. Sbalili jsme si věci a vydali se na zpáteční cestu dlouhou přibližně 12 kilometrů. Naše trasa vedla opět kolem Švýcárny, ale tentokrát jsme uhnuli z hřebene a začali sestupovat hlubokými jesenickými lesy dolů do údolí Koutů nad Desnou.
V Koutech jsme měli ještě dostatek času na výborný oběd, krátké zastavení na minikárách a v 16:40 jsme nastoupili do vlaku směr Nezamyslice.
Výlet se vydařil na jedničku! Žáci si sáhli na dno svých fyzických sil, nachodili více než 27 kilometrů v horském terénu a hlavně si odvezli zážitky, na které budou rádi vzpomínat. Velká pochvala patří všem účastníkům za skvělou náladu a sportovního ducha po celou dobu výletu.
J. Balážiová a A. Študenová
Komentáře žáků
- Bavilo mě to. Všechno.
- Líbil se mi výšlap na Praděd, ale nelíbilo se mi velké vedro.
- Začátek byl dobrý, až na ty krpály. Cesta dolů byla lepší než cesta nahoru. Minikáry byly taky dobré. Chata mohla být lepší a nelíbil se mi ten hokej.
- Užil jsem si to. Lépe se mi šlo do kopce. Minikáry se povedly. Poznal jsem lépe ostatní spolužáky. Škoda toho hokeje.
- Praděd byl fajn. Cesta tam byla velice náročná, ale všichni jsme to skvěle zvládli. Když jsme dorazili na chatu Barborka, byli jsme všichni unavení, ale rádi jsme si o cestě povídali a bavili se. Cesta zpátky nás bavila, i když byla prudká.
- Byla tam krásná příroda. V noci někdo stále chodil k nám na pokoj, a tak jsem nemohl spát. Jídlo bylo drahé.
- Mně se výlet líbil. Ale cesta z kopce byla hrozná. Minikáry byly fakt super. A bylo vedro.
- Bylo to super, ale bylo tam strašné horko a cesta zpátky nebyla tak dobrá jako cesta tam. Jinak to bylo super.
- Na penzionu to bylo fajn. Druhý den mě bavil více, ale jinak to bylo celkem dobré. Kopce byly příšerné, ale zvládla jsem to.
- Líbil se mi výhled. Cesta byla náročná. Cesta tam byla dobrá, ale cesta zpátky horší.
- Dobrý výhled, ale velké vedro. Bavilo mě to na ubytování i v lese. Bolely mě nohy.
- Cesta do kopce byla lepší než cesta z kopce. Chata by mohla být novější. Minikáry byly super. Nemuselo být na horách tak horko. Jinak to bylo dobré.