Ve dnech 7.–9. září 2026 jsme se vydali na adaptační pobyt do kempu Olšovec v Jedovnicích. Čekaly nás tři dny plné her, společných zážitků, seznamování, smíchu a také trochy dobrodružství.
Bydleli jsme v dřevěných srubech a pro některé děti to byl opravdu velký zážitek – vůbec poprvé spaly mimo domov bez rodičů. O jídlo bylo postaráno skvěle. Snídaně byly formou bufetu a k obědu i večeři jsme dostávali takové porce, že hlady rozhodně nikdo netrpěl.
Hned první den se děti rozdělily do týmů společně se svými třídními učitelkami a asistentkami pedagoga. Vznikly týmy Gumídů, Šimonků, Špíňáků a Bobíků. Jednotlivé týmy pak čekaly nejrůznější výzvy a úkoly, při kterých bylo potřeba domluvit se, pomáhat si, zapojit trochu důvtipu a někdy se také pořádně zasmát. Nešlo o vítězství, ale hlavně o to zjistit, že ve skupině se spousta věcí zvládá lépe.
Večer jsme zakončili táborákem, který si děti s pomocí pedagogického doprovodu samy připravily. A co by to bylo za adaptační pobyt bez ohně, opékání a večerního posezení?
Druhý den jsme pokračovali v aktivitách zaměřených na spolupráci, vzájemnou důvěru a poznávání ostatních trochu jinak než ve školní lavici. Po obědě nás čekala větší venkovní hra, ve které bylo nutné spojit síly a zachránit kouzelného tvora. A právě při ní jsem si i po letech pořádání adaptačních pobytů znovu uvědomila, že s každou skupinou může být všechno úplně nové a že děti dokážou člověka pořádně překvapit.
Po náročné záchranné akci jsme si dopřáli klidnější procházku kolem rybníka Olšovec. Cestou jsme se zastavili v místním obchůdku, kde si děti mohly nakoupit něco dobrého k večernímu programu. A ten stál za to – čekalo nás letní kino pod širým nebem.
Třetí den už byl klidnější. Společně jsme vzpomínali na to, co jsme během pobytu zažili, co se nám líbilo a co jsme se o sobě navzájem dozvěděli. Nechybělo poděkování, závěrečné hodnocení ani poslední společné chvíle. Pak už nás čekal úklid chatek, balení a cesta domů.
Po celou dobu nám přálo krásné počasí, takže celý program probíhal venku. A především – celý pobyt se nesl v příjemné a přátelské atmosféře, kterou pomáhaly vytvářet třídní učitelky Mgr. Jana Vašková, Mgr. Marie Tomšíková a asistentky pedagoga Lucie Novotná a Eva Lysáková. Tímto jim moc děkuji, že do toho šly s takovou chutí a nadšením.
Myslím, že se nám podařilo splnit to nejdůležitější – děti se lépe poznaly, noví žáci se přirozeně zapojili do kolektivu a všichni měli možnost zažít společně něco jiného než běžný školní den. Z Jedovnic jsme tak odjížděli sice unavení, ale spokojení a plní zážitků.
Za tým pedagogů
Ing. Jaroslava Kurejová
metodik prevence
